|
|
Porovnání přístupu ke klientovi v azylových zařízeních: Domově pro matky s dětmi v Políkně a organizaci Na Počátku
PLUCAROVÁ, Radka
Práce se zabývá fenoménem ženského bezdomovectví, konkrétně je zaměřená na cílovou skupinu matek s dětmi. Úvodní část se opírá o odborné zdroje, ale i o práci a zkušenosti odborníků, kteří s těmito ženami pracují. V této části jsou sledovány příčiny ženského bezdomovectví a formy pomoci. Cílem této práce je však porovnání přístupu ke klientovi ve dvou azylových do-mech. Pro tento záměr jsou vybrána dvě výše uvedená zařízení, která jsou na základě dostupných interních zdrojů charakterizována. Ve výzkumné fázi je proveden rozhovor se sociálními pracovnicemi obou zařízení a zpracována kazuistika ženy, která byla klientkou obou azylových domů. Výzkum ukazuje, že na přístup ke klientovi může mít vliv mnoho příčin. Od organizační struktury organizace a dodržování stanovených pravidel po schopnost pracovníka zplnomocnit klienta ve svých rozhodnutích. Pro pracovníky v azylových domech pak může být inspirací zjištění, že pro klienta je mnohdy určující "zpřetrhání" vazeb spjatých s minulostí.
|
|
|
Provoz azylových domů z hlediska právní úpravy
KOKEŠOVÁ, Petra
Diplomová práce zkoumá aspekty, které mohou být překážkou při provozu a poskytování služby. Je samozřejmé, že financování služby je tou nejpalčivější otázkou, která poskytovatele služby nejvíce tíží. Organizace podléhají inspekci sociálních služeb, jejímž hlavním účelem je hodnocení podle stanovených kritérií a plnění standardů kvality, které mají být v souladu se zájmy a potřebami uživatelů služeb. Poskytovatelům však působí spíše administrativní zátěž a často se neshodují s výsledky inspekcí. Sociální služby podléhají mnoha zákonům, které mají napomoci navrátit osobu bez přístřeší zpět do společnosti s tím, že závislost na státní pomoci či na sociálních službách by měla být co nejnižší. Legislativa podléhá mnoha změnám v krátkém časovém období, což má reflektovat potřeby společnosti a především praxe poskytování sociálních služeb. Teoretická část práce popisuje aktuální právní úpravu, která ovlivňuje možnosti poskytování služby a může mít vliv na situaci klientů azylových domů. V praktické části výzkumu byly stanoveny tři výzkumné otázky: VO1 - Vyplývají dle názorů respondentů/tek ze současné legislativy reálné překážky pro řízení azylových domů? VO2 - Vyplývají dle názorů respondent/tek ze současné legislativy reálné překážky pro poskytování služeb? VO3 - Přinesou dle názorů respondentů/tek navrhované změny zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění) zlepšení do praxe řízení azylových domů? Výzkumu se účastnilo 7 respondentů, kteří jsou odpovědní za vedení azylového domu. Výzkumný vzorek byl stanoven na poskytovatele Jihočeského kraje. Rozhovory byly prováděny individuálně a anonymně. Bylo využito kvalitativní metody rozhovoru podle návodu. Každý provedený rozhovor byl se souhlasem respondenta zaznamenán na diktafon a poté pečlivě přepsán. Úkolem práce bylo zmapovat názory poskytovatelů služby, kteří mohou poskytnout praktický náhled o současném stavu a možnostech rozvoje sociální služby. Poskytují reálnou představu o obavách, se kterými se každodenně potýkají při provozu azylového domu. Výzkum potvrdil prognózy odborníků, že současný systém poskytování dotací z veřejného rozpočtu je konkrétně u služeb sociální prevence velmi problematický. Zpožďování záloh vytváří u poskytovatelů služeb nejistotu a znemožňuje rozvoj a plánování služby. Potvrdil i dopady, které organizaci v důsledku intervalu mezi žádostí o dotaci a výplatou finančních prostředků vznikají (nedoplatky za spotřebu energií, problémy s včasným vyplácením mezd zaměstnanců apod.). Jistotu nedává ani zaměstnancům a tato nejistota se odráží v uzavírání pracovních smluv na dobu určitou či případně podpisem pouhé dohody o pracovní činnosti. Výzkum pozitivně ohodnotil přínos Individuálního projektu Jihočeského kraje. Financování organizace je problematické i v oblasti přímých úhrad klientů azylových domů a to v především v případě odchodu klienta z organizace bez úhrady, nebo pokud vinou klienta vznikne škoda na vybavení azylového domu. Soudní vymáhání nedoplatků či náhrady škody bývá většinou neúspěšné a s touto možností mají poskytovatelé mnohdy i morální problém. Sponzorské dary a podpora prostřednictvím nadací bývá nižší než například u služeb sociální péče. Provoz neziskových organizací také zasáhl nový občanský zákoník, který zrušil některé zákony a organizace byly nuceny, změnit právní formu organizace, což přineslo administrativní zátěž. Nový občanský zákoník změnil i oblast nájemního bydlení, což může přispět ke zvýšení počtu osob bez domova. Respondenti dále potvrdili, že proces reintegrace klientů je ztížen vlivem nedostupnosti bydlení a neexistencí zákona o sociálním bydlení. Zdravotní péče je klientům ve většině případů dostupná. Problémy bývají spíše jen v určitých regionech. Nejhorší situace je u dostupnosti stomatologické péče.
|
host ::
RSS.